pátek 5. srpna 2016

Erasmus Experience and Confession

I never was a person who would peacefully exist with no trouble and no conflict. Yet when I arrived in Finland, I was happy and I pretty much escaped some of the problems I was facing at home: for example I finally found a peaceful flat to live in with nice kitchen I could use for my experiments with cooking, a washing machine and the personal space I wished for for quite some time.

What I was missing was my boyfriend, my friends and time spent with my family and closest people. There was no meeting them after school, nor during the weekends. I am not the person who gets to know others easily and from time to time I felt very lonely - I missed a close friend.


However, the first two months were full of awesome adventures and new experiences in the nature, games, sauna, travelling and meeting new people. While skyping with my boyfriend, I mentioned many times we could actually move to Finland. Not that he was too happy about it.

People have heard me saying it was the darkness and the cold that changed my mind. In fact, that was not entirely true. Face to face I would ask whether you wish to hear the short or the long version of the story. This is my blog so I will tell you the long version :)

When I was younger, I had a trouble with various groups of people several times. My fellow horse riders (girls), my fellow choir singers (girls) at the Elementary School of Arts. These people would hate me though not knowing me at all, though not even talking to me before they'd started to hate me!!! This scenario repeated itself at least 4 times in my life and it included both the teenagers, my peers at the time, and the adults, who had the authority to stand for me and were either indifferent or even encouraged the others against me instead.

This scenario happened for the first time when I was about 10 and the last time when I was about 15 I guess. Since than I was free of this not very warming experience. Until the trip to Stockholm I organized. However, I was not the main actress in this teatrum mundi this time - it was my friend being hated instead of me. However, I still tried to stand for her as I knew perfectly well how it feels.


However, we are not all the same and my friend being in this situation was older and much more rational than I was back than. Not that it did not bother her at all, however, she focused on the people who liked her and was pretty much fine.

I don't think my reaction to this event was ever understood, especially by the people on the other side. Originally, they had no problem with me. But suddenly, I had a very serious problem with them as I saw the bullies from my past in them. I don't think this problem got resolved for real until the end of semester.

That was the time I realized my problems travel with me wherever I go. It was not any less painful when this happened to me personally and when it happened to someone else, me being a witness. In that moment I understood there is no running away to the different country and I can as well go back, having my friends and family around as I wished, facing the problems I cannot escape anyway.

Since that my stay in Finland had been pretty much meaningless - or I made it that way. I did not wish to organize any more trips and I also did not succeed in building deep intensive relationships with people around me, even though they were nice. My stay became a survival.

The last fully meaningful experience I really wished to make was a trip to Lapland. I wished to have a break from everyone and everything and experience absolute remoteness, solitude and serenity.

Since I came back from Lapland I've been wishing to visit a southern country, to see the sea, to get sunbathed and feel the warmth.

Whatever happened in Finland, all of this lead into a very happy comeback :) Since I came back home, many things changed for the better in my life. I've started living in a flat where I have both my personal space and the social contact I've longed for. I am not lonely and sad anymore and if I was, I have someone to talk to. I also quitted a job I did not miss at all back in Finland and got a new one.

Before Erasmus I hoped I'd changed to be more extraverted and open to people and experiences but it was not true. I am still a very shy private person inside who is very sensitive to rejection and harsh behavior.

From the "getting to know myself" point of view, it was a perfect experience and there is no regretting it. The thing I regret is I did not make more of the time I spent in Finland. I did not connect to people as much as I would wish to. Still it is an experience I would recommend. It is an experience broadening one's borders and comfort zone, reminding one a huge, different, various and ever-evolving world is out there.

čtvrtek 28. července 2016

MBTI typy a funkce

Nedávno jsme s Kate narazily na značné nejasnosti v oblasti MBTI funkcí jako je Si, Se, Ti, Te apod. Jelikož se o typologii MBTI zajímáme přibližně poslední 4 roky, je to poněkud překvapující.
Četla jsem k tomuto tématu knihu, několik blogů a sledovala videa na youtube (vše z toho doporučuji), ale musím říct, že jsem z ničeho z toho nebyla extra moudrá. Dnes bych ráda doplnila několik vhledů, které jsem za poslední dny zaznamenala. Snad budou k něčemu dobré :)
Tento obrázek jsem objevila zde
 www.reddit.com/r/mbti/comments/
I have no copyright and I have not created this picture.

Každý typ je typický svým pořadím funkcí. Uvádí se první čtyři: např. u typu ISTJ je to Si, Te, Fi, Ne.
Pokud tento typ balancuje mezi extroverzí (ESTJ) a introverzí (ISTJ), prohazují se funkce takto: Te, Si, Ne, Fi.
Pokud balancuje mezi usuzováním (ISTJ) a vnímáním (ISTP), je to o hodně větší změna: Ti, Se, Ni, Fe.
Balancování mezi myšlením T a cítěním F má tento dopad: Si, Fe/Te, Ti/Fi, Ne.
S rozkolem mezi intuicí N a smyslovým vnímáním S je podobné: Si/Ni, Te, Fi, Ne/Se.

Dalším matoucím faktorem našeho typu je vývoj v čase. Člověk může být ENFP, Ne, Fi, Te, Si, ale vyvinout si nejprve Ne, zanedbat Fi a rozvinout více Te.
Další teorie je založená na tom, že naše inferiorní a nejméně vědomá funkce často dělá v našem chování naprostou paseku a díky jejímu vlivu děláme v zásadě nepochopitelná životní rozhodnutí. U ISTJ je to Ne.
Více o těchto tématech, skoro bych řekla až vyčerpávajícím způsobem více, se dočtete na blogu personalityjunkie a také v knize Osobnostní typologie od Michala Čakrta.

Já se dnes zaměřím zejména na to, jak rozlišit jednotlivé funkce (zejména ty, které už umím sama odlišit :D) a jak si díky tomu ujasnit svůj typ.

Převaha vnímání a usuzování
Na gymnáziu mi dvě kamarádky vykládaly o tom, jak když jejich máma vede kázání a ony ji vůbec neposlouchají, jsou schopny na vyzvání slovo od slova zopakovat, co říkala. To, co ale neví, je, jaký to má vlastně význam. Tohle je typický projev člověka s převažujícím vnímáním nebo-li P. Řekla bych ale, že to platí jen pro extroverty. U introvertů je to komplikovanější. Svou roli v tom hraje vývoj typu. Myslím, že to v dětství platí jen pro extroverty, ale v dospělosti už pro všechny P.
U lidí s převahou usuzování to funguje docela jinak. Pokud jednou usoudí, že nějaký zdroj informací je zcela nehodnotný, vypnou příjem. Jejich filtr prostě přestane propouštět tyto informace. Já jako usuzující můžu být tímto charakterizována dost dobře - například mi některé zásadní události v rodině, které mi vždy připadaly jako ten naprosto cizí svět dospělých, dokázaly unikat celé roky k velké nespokojenosti dalších rodinných příslušníků.

Introvertní a extravertní cítění


Na youtube jsem kdysi objevila video, které má lidem pomoci rozlišit INFJ a INFP, protože tyto typy se často zaměňují. Tam byl popsán rozdíl mezi Fi a Fe nesmírně kvalitním a jednoduchým způsobem - pokud má člověk výraznou mimiku tváře a velice jasně svou tváří komunikuje, potom u něj převažuje Fe nad Fi.
Pokud je to člověk, který umí nasadit naprostý poker face a často z jeho výrazu tváře nedokážete vůbec určit emoci, kterou právě prožívá, převažuje u něj Fi.
Tento rozdíl je možno pozorovat i u myslících typů!
Introvertní intuice či introvertní smysly
Obě funkce mají společných několik rysů: jsou obráceny dovnitř a díky tomu jsou často velmi subjektivní. Také je vnější svět nemusí mnoho zajímat. Některé rozdíly jsou ale do očí bijící. Si je typ v dobrém kontaktu se svým tělem. Své tělo pozoruje, má o něm přehled a také jej umí skvěle ovládat. Je pravděpodobné, že takový typ bude velice dobrým hráčem na hudební nástroje, sportovcem či bude jinak zručný. Vyhraněný člověk s převahou
Ni bude nejspíše ten, kdo bude vždy do týmu na střední vybrán jako poslední (pozor, jsou lidé, co jsou dobří sportovci, ale do týmu si je nevybírají druzí kvůli jejich přístupu - poroučí, nesnaží se, stěžují si, hrají jen za sebe apod.). Také to může být člověk, který má hezký přednes v kůži umělce, ale nedosahuje technických kvalit jiných spolužáků, kteří mají blíže k Si.
Si se dále vyznačuje zvláštní pamětí na data, ať už jde o jména, čísla a vnitřní údaje o svém těle ve stylu když mi bylo 13, měřil jsem 156 cm a vážil 35 kg. Měl jsem tolik a tolik jizev. Ni těmito údaji obvykle nedisponuje.
Disponuje ale znalostmi z oblasti souvislostí: když jsem byl ještě malé dítě, rodiče mě často na vycházkách nosili. Musel jsem tedy být malý a lehký.

Pro dnešek už, zdá se, stačilo :) Mám v rukávu ještě rozdíl mezi Si a Se :) Mějte se!

pátek 15. července 2016

Kylo Ren a já

Picture comes from starwars.wikia.com
I have no copyright.
Kdo je to Kylo Ren z hlediska amatérsko-psychologického? Jak jej analyzovat a jak se na něj blíže podívat? Co tato postava znamená pro mě? To se dozvíte v dnešním článku.
ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY! (Star Wars Epizoda VII.)

Kylo Ren je postava z Epizody sedmé: Síla se probouzí. V průběhu epizody se dozvíme, že tento drsňák a reprezentant temné strany síly je ve skutečnosti synem dvou klíčových postav, které se podílely na zániku Impéria vedeného temnou stranou, a učedníkem třetí klíčové postavy. Oněmi postavami jsou Leia a Han, Benovi (Kylovi) rodiče, a Luke Skywalker, jeho strýc a bývalý mistr.

Dokud jsem Kylo Rena viděla pouze v jeho masce, byl to pro mě tuctový záporák. Nestačila jsem se divit, když si helmu sundal: probůh, je to a) opravdu mladý kluk, b) má opravdu smutné oči, c) je to člověk, na kterém je vidět, že má problém. Nevím, jak vy, ale já jsem si takhle mocného rytíře z řádu Ren a vraha opravdu nepředstavovala. Čekala jsem dalšího sebejistého racionála, jako byl Darth Sidious, ale ejhle.

George Lucas má rád ony nerozhodnuté hrdiny mezi které patřil také Anakin Skywalker. A Disney jde v jeho stopách. Má to svou poezii, balancovat mezi temnou a světlou stranou, a taky je to odvěký vnitřní souboj člověka. Star Wars oživují lidské fantasie o jiných planetách, nesmírně pokročilé technologii a fenomenálních ochráncích ne jen celého světa, ale celé galaxie. Zároveň s tím taky oživují naše denodenní dilema: jestli jednat s láskou, odvahou a vírou, že dobro se vrací jako dobro a zlo jako zlo, či se přestat ovládat a vypustit náš strach a hněv bez ohledu na následky.

Na wookiepedii je uvedeno, že v důsledku rozpadu manželství svých rodičů se Kylo Ren cítil opuštěný. Opuštění je jedno z vnitřních zranění uvedených ve stejnojmenné knize od Lise Bourbeau. Zranění je celkem pět: Odmítnutí, Opuštění, Ponížení, Zrada a Křivda (více naleznete v příslušné literatuře). Dle mého názoru se Kylo Rena týká Odmítnutí, Opuštění a Zrada. Odmítnutí se na jeho těle podepsalo ve formě jisté fragmentace: hrudník jakoby úplně nepasoval na zbytek. Opuštění se podepsalo ve formě smutných očí a nahrbeného postoje. A Zrada ve formě výraznější horní poloviny těla a v evidentním vystavování vnější síly na odiv, ačkoli vnitřně si zdaleka tak jistý není.

Herec Adam Driver postavou evidentně pasuje ve všech zmíněných ohledech. Jediným ohledem, ve kterém nepasuje, je ten, že Kylo Ren se zdá být typ preferující Fe (má potíže respektovat vnitřní morální kodex, je pro něj přirozenější respektovat ten ve vnějším světě - v tuto chvíli v kodexu temné strany síly). Lidé s preferencí Fe se obvykle vyznačují výraznou mimikou obličeje, ze kterého je snadné číst emoce. Dle mého názoru ovšem herec preferuje spíše Fi a mluví spíše činy a slovy než mimikou.

Když se vrátím k vnitřním zraněním, dle teorie Lise Bourbeau je to Odmítnutí, které v člověku vyvolává největší nenávist. Toto zranění vzniklo z našeho nenaplněného očekávání ve vztahu otec-syn. Syn otcovo chování vnímá jako odmítnutí své holé existence a reakcí na takto závažnou bolest je velká nenávist. Prožívat a jednat na základě této nenávisti umožnila Kylo Renovi temná strana síly. Nemohl vyhovět požadavkům světlé strany, která požaduje klid a harmonii na místě vášně a emocí.

Opuštění je částečně můstkem mezi Kylovými trýznivými pocity a jeho zraněním ze Zrady. Zrada souvisí s rodičem opačného pohlaví - v případě Kylo Rena s matkou. Člověk, který se matkou cítí dlouhodobě opuštěn a za své pocity smutku a melancholie se stydí, si vyvine jinou masku: ovládající. Snaží se na venek působit jako silný a spolehlivý, nesmírně talentovaný a schopný člověk, který je natolik kompetentní, že by měl ostatním říkat, co mají dělat.

Opuštění často vede člověka k tomu, aby sám opouštěl druhé - nevědomě. Kylo Ren opustil své rodiče a zradil jejich hodnoty, čímž se snažil zbavit se své obrovské bolesti. Bohužel, zde je onen bod, kdy temná strana síly nerespektuje přirozenou potřebu duše: uvolnit bolest a být v harmonii s druhými. Temná strana sice umožňuje uvolnit bolest, ale za takovou cenu, že harmonie už nastolena být nemůže - rozhodně ne na fyzické rovině a v onom konkrétním světě. Anakin i Kylo Ren neprohlédli manipulaci temné strany. Anakin ztratil svou milovanou ženu, kterou chtěl ochránit, a Kylo Ren ztratil svého otce, od kterého chtěl uznání a lásku. I když si přáli poznat vnitřní mír, nepoznali, že to je to poslední, o co by šlo jejich mistrům.

Na fórech se rozebírá MBTI Kylo Rena. Jedno z nejlépe vypointovaných jsem objevila zde http://funkymbtifiction.tumblr.com/, podle kterého je Kylo Ren ISFJ. Musím říct, že souhlasím s tím, že Kylo Ren je orientovaný na minulost a na odkaz Dartha Vadera, na který se upnul. Na druhou stranu ale za sebe nevylučuji možnost, že Kylo Ren je INFJ. Ni je funkce značně zaměřená na vnitřní subjektivní pojetí toho, jak svět funguje, na základě spojitostí, které vidí často jen onen člověk, jehož dominantní funkcí je. Nejsnazším způsobem, jak rozlišit Si a Ni, je paměť na data, láska k metaforám a respektování zkušenosti.

Kylo Ren se upíná na svou zkušenost a snaží se v ní najít řešení svých citových problémů. Jaký by ale byl, kdyby bylo jeho Fe zdravé? Pamatoval by si dobře data a strukturované informace? Měl by rád metaforická vyjádření? Měl by radši změnu nebo rutinu? Lpěl by stále na misinterpretované zkušenosti, kterou už udělal Darth Vader? Myslím si, že nemáme dost informací.

Inutice Kylo Rena se projevila v okamžiku, kdy na Rey poznal, že v Han Solovi vidí otce, kterého nikdy neměla. Ze své osobní zkušenosti vidím v Rey optimistku s jasnou vizí světlé strany, která by mohla Kylovi svým příkladem ukázat cestu, která by jej vyvedla z vnitřního labyrintu, ve kterém se evidentně ztratil. Držím jim oběma palce.

Dle knihy Michala Čakrta o osobnostní typologii MBTI jsou idealisté, lidé temperamentu NF, vedeni touhou poznat sami sebe. Ať už se učí jazyk, poznávají druhé lidi nebo hrají RPG, chtějí se hlavně dozvědět něco nového o sobě. Kylo Ren ve mně vyvolal spoustu emocí a proto jsem se s takovým nadšením vrhla do jeho analyzování.

Poznávám v něm svůj strach a vnitřní souboj temné a světlé strany síly. Poznávám v něm období dospívání, kdy je díky hormonům a výkyvům nálad ještě o mnoho složitější zvládat své emoce. Je to postava, která mi pomáhá se sebou soucítit. Je jako pes zakousnutý do svého ocasu - snaží se něčeho dosáhnout, zejména oplatit druhým bolest, kterou v jeho očích způsobili oni jemu, sám si však způsobuje bolest ještě větší. Jako třešnička na dortu je jeho volba, kdy si místo lidí, kteří se snaží jej dovést k odpuštění a zklidnění, vybral lidi, co hezky mluví, ale ve skutečnosti chtějí využít jeho emocionální kostlivce ve skříni ke svým vlastním záměrům.

Věřím, že pokud dokáže uvolnit své emoce a vidět svět z jiné perspektivy, dokáže se z toho věčného kruhu nenávisti a ubližování vymanit. A pokud to nedokáže, zemře. Už aby byly další epizody :)

Ať Vás síla provází!
       _______________________________________________________________
Informace k vytvoření tohoto článku jsem čerpala z Wookiepedie, knihy nazvané Vnitřní zranění od Lise Bourbeau a knihy Osobnostní typologie od Michala Čakrta. 

neděle 29. května 2016

Proč nám vadí, když nezapadáme?

Je to vlastně obrovské téma zejména v období dospívání, ale i později, pokud je člověk nedořešil: Co se mnou bude, když nezapadám? Když nemám kamarády?
Ke své SZZ jsem studovala teoretickou informatiku a povinné evoluční algoritmy, které staví na principech evoluce. Existuje v nich funkce fitness, která zařizuje totéž, co přirozený výběr, a obnáší to schopnost přežít.
V přírodě jsou zvířata, která žijí o samotě - sama si zajišťují potravu, sama se chrání a nespoléhají na ostatní jedince svého druhu. Jsou také tvorové, kteří žijí ve stádech, smečkách či jiných skupinách. V takových skupinách jsou rozdělené role a jedinci na sebe spoléhají. Někdo loví, někdo stráží oheň.
My lidé žijeme ve skupině a vzájemně se podporujeme. Specializujeme se - nikdo z nás neumí vše. Potom jsme ale vystaveni faktu, že v tomto světě musíme tu svou specializaci a své místo najít. Ve společenstvu také platí, že ten, kdo je na okraji stáda, je ohrožen. Predátoři útočí na osamělé a slabé jednotlivce a na okraji společnosti - doslova. A tam se nechceme dostat.
Faktem ale je, že čím více lidí je, potom - udělají-li jeden velký kruh - počet lidí na okraji roste. Náš strach ze společenského vyloučení a bytí na okraji je dán archetypálně, naší znalostí z přírody. A je živen s tím, jak na světě přibývá lidí.
Jak řešíte vy tento svůj strach?
Zajímavé je, že při vytvoření menších skupinek je lidí na okrajích jednotlivých skupinek ještě více (vychází k poměru obvodu jedné kružnice o obsahu S a součtu obvodů dvou kružnic, kdy jedna má obsah S/2).
Základy Jungovského pozitivního principu k archetypům v nás jsou postaveny na tom, že si uvědomíme, jaký archetyp nás ovládá například v případě, že trpíme akutním pocitem společnského opuštění či vyloučení, a uvědomíme si, že tímto nejsme definováni. Nemusíme celý život prožít jako střed stáda, v bezpečí. Můžeme se stát na okamžik i samotářem, který si najde cestu i bez své specializace a tuto specializaci přesáhne - rozvine i své méně rozvinuté stránky.
Zajímavé je, že období, kdy jsme středem skupinky, a období, kdy nemáme víc než své vlastní nohy, se v průběhu života střídají. Někdo je oblíbený jako mladší, někdo jako starší, někdo ve středním věku. Kde se zrovna nacházíte vy? Jak oblíbení jste byli dřív a jak oblíbení jste teď?

středa 27. dubna 2016

MBTI novinky

Picture comes from webpage https://bizpsycho.com/tag/mbti/
I claim no copyright.
Sešly se dva faktory, které mě přiměly se znovu ponořit do MBTI:

  • letos končím vysokou školu a hledám práci, která by se mi líbila,
  • píšu závěrečnou práci z doplňujícího pedagogického studia.

Hledám své uplatnění na trhu práce, prohlížím si mnoho webů, které pojednávají o souvislostech MBTI typu a uspokojivého zaměstnání. Jelikož jistě nejsem jediná, kdo své uplatnění na trhu práce shání, zde jsou dva odkazy, které se mně osobně velice zalíbily:

https://www.16personalities.com/personality-types

http://www.truity.com/view/types

Dále jsem se dostala ke knihám Milana Čakrta s názvem Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti, a Typologie osobnosti pro manažery, které pojednávají o MBTI. Jsou dost podrobné, obsáhlé, věcné a zajímavé.

V knize Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti jsem se dočetla, že ve vztazích je pro SJ nejdůležitější přístup k práci, pro SP schopnost nebrat se vážně a uvolnit se, pro NT schopnost na sobě pracovat a pro NF schopnost sebereflexe. Přišlo mi to velice zajímavé a rovněž mě zajímá, do jaké míry se s tím dokáží druzí identifikovat. Já jako NF se s tím rozhodně identifikovat dokáži.

Krásný zbytek týdne :)