Vladimir Nabokov: LOLITA

Obsahuje Spoilery!


Popis: 
(podle přebalu knihy Nabokov, Vladimir. Lolita, vydání třetí, Paseka, Praha a Litomyšl 2007)


Lolita, Lola, Lo, Lolitchen, Lottelita... Samotné jméno titulní hrdinky a jeho proměny, vyvolávající hravé i trýznivé asociace, naznačují od prvních řádek Nabokovova nejslavnějšího románu míru obsese jeho vypravěče a protagonisty Humberta Humbera mladičkou Dolores Hazeovou, zároveň ale i nekonečnou prchavost předmětu jeho vášnivého a zničujícího citu.
Bolestná, šokující i dojemná zpověď čtyřicátníka Humberta o bezmezné erotické posedlosti kouzlem dvanáctileté "nymfičky" a jejích tragických důsledcích dokáže i bezmála půlstoletí po svém vzniku zasáhnout čtenáře otevřeností a důsledností, s níž otevírá a rozvíjí své tabuizované téma, s odstupem času jej však stále výrazněji oslovuje jako to, co vždy představovala především: mistrovsky komponované mnohovrstevnaté pojednání na téma vášně, lásky a hříchu, vycházející z bohatého kulturního zázemí a překypující pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, ironií i humorem. 


Z tohoto kvalitního a oduševnělého díla se mi zvedl žaludek poprvé na straně 1, kde se podobně jako na přebalu objevují nejrůznější přesmyčky a zdrobněliny přezdívky Lolita, podruhé na straně 23 kde autor vysvětluje pojem "nymfička". Z toho pojmenování mi do teď jde mráz po zádech. Ale k tomu až za chvíli.
Příběh románu je dá se říci notoricky známý, existuje dokonce i jeho filmová podoba, přesto jsem o něm do nedávné doby neměla tušení. Když jsme se v literatuře dostali k meziválečnému období v Rusku, došlo i na tohoto velkého autora, který ale psal v exilu. Emigroval do Francie a později do USA. Proč se o tom zmiňuji? Pochopitelně ne proto, abych ukázala, kolik si toho pamatuju jako velkej hustej macho. Ale k tomu také až za chvíli.
Humbert Humbert, hlavní hrdina románu pocházel z Francie a odešel do USA po svém prvním rozvodu. Vyrostl ve Francii, odešel do USA. Kde jsem jen slyšela podobný příběh? 
Humbert v dětství zažil svůj první vztah, bylo mu 13 let, holčičce 12, který k mému neskutečnému zděšení opravdu skončil ne zrovna v posteli, ale na osamocené pláži, rozhodně ale ne držením za ručičky. Holčička o pár let později umřela na tyfus tuším a Humbert rezignoval na veškeré vztahy. Bohužel pro něj ale krásné a přitažlivé zůstaly pouze ty malé holčičky...


Nyní mi dovolte vyslovit následující myšlenku. Ve výseči mezi devíti a čtrnácti lety se setkáváme s dívkami, jež jistým očarovaným poutníkům, dvakrát i mnohokrát starším, než ony, odhalují svou pravou podstatu, která není lidská, nýbrž nymfická (to jest démonická), a já navrhuji, abychom tato vyvolená stvoření pojmenovali "nymfičky".
Čtenář si všimne, že pojem časový nahrazuji pojmem prostorovým. Rád bych totiž, aby čtenář chápal "devět" a "čtrnáct" jako zřetelné obrysy - zrcadlové pláže a růžové skály - čarovného ostrova, který obývají tyto nymfičky a jejž obklopuje širé moře zahalené v mlžném oparu.


strana 23-24, Nabokov, Vladimir. Lolita, vydání třetí, Paseka, Praha a Litomyšl 2007


Přečetla jsem všechny možné druhy odporných perverzních yaoi povídek, twincestů, incestů, bara, rejpů, SM, na Advíku 2009 jsem se marně snažila zakrývat si oči při všech třech dílech Boku no Pico a trojhlasně jsme prosily o cenzuru v podobě černého čtverečku přes CELOU obrazovku, ale slib je slib a musely jsme to dokoukat. Shonen maid Kuro-kun je z té samé série. Ale jsem si jistá, že jsem se nikdy u ničeho neotřásala takovým hnusem jako u Lolity. Když čtyřicátník Humbert několikrát denně do postele tahá dvanáctiletou holčičku, pořád se mi dařilo se s tou představou nějak vyrovnat. Jestli jsem se ale přes něco nemohla přenést, byly to jeho nechutné úvahy, jeho touha po dalších "nymfičkách", nechutná scéna, kdy Lolitu za peníze přiměje "vsunout ruku pod lavici", když ji navštíví ve škole a spolu s ní ve třídě objevi ještě jinou "nymfičku". A takové konstelace se přece musí využít... Někdy jsem Lolitu musela i na celý den nechat jejímu hroznému osudu v rukou pedofila s psychickými problémy a na chvíli zapomenout na to, že skutečné případy pedofílie nejspíš nebudou ani zdaleka tak nevinné, jako tento. 
Teď přišel ten pravý čas vysvětlit, proč mě tak vyděsila lehká podobnost příběhu Humberta Humbera a Vladimira Nabokova. Musím říct, že kdyby byl tento román autobiografický, nepřežila bych to... Asi bych si tou knihou rovnou ještě na chatě, kde jsem ji rozečetla, zatopila. I když ještě by z toho byla pedofilní kamna a dalo by se v nich topit jen mladými stromky.... Naštěstí ale v jejich životním příběhu je značný rozdíl a román autobiografický není,


V USA, kam Humbert emigruje z Evropy, se jako podnájemník nastěhuje do velkého domu vdovy Charlotty Hazeové, která žije sama se svou dcerou Dolores. Dolores, Dolly, Lo, Lola, Lolita... Humbert se do své Lolity zblázní a svým chtíčem obšťastňuje stránky malého deníčku, který poctivě zamyká v přihrádce ve své pracovně. V období letních prázdnin Lolita odjíždí na dva měsíce do tábora. V den odjezdu Humbert obdrží dopis se sáhodlouhým vyznáním, v první chvíli má dojem, že od Lo, po chvíli ale pochopí, že od její matky. Charlotta se chce za Humberta vdát, pokud se ale Humbert nechce stát jejím partnerem, žádá ho, ať okamžitě opustí dům a už se s ní nikdy nesetká. Nesetká se s Charlottou, ale především přijde o svoji milovanou roztomilou malou Lo... 
Svatba se slaví v tichosti a bez Loiny přítomnosti a o dva měsíce na chlup stejně také Charlottin pohřeb. Charlotta v žárlivém záchvatu objeví Humbertův deníček a uvědomí si, proč si ji Humbert doopravdy vzal. V afektu rychle sepíše několik důležitých dopisů, musí zabránit tomu, aby se Humbert a Dolores znovu setkali, ovšem nerozvážně se vrhne do silnice cestou k poštovní schránce a srazí ji auto. A dopisy nikdy nenajdou svého adresáta... A Lolita jako sirotek skončí ve spárech Humberta Humberta, kterého vzápětí sama svede.
Lolita a Humbert se jako milenci vydají na cestu USA během které neustále tají svůj nezdravý vztah. Humbert vystupuje jako Lolitin otec. Lolita nechodí do školy, pouze spí s Humbertem a pomalu ale jistě se morálně rozpadá. Chybí jí rodiče a chybí jí někdo, kdo by na ni myslel více jako na člověka než na pouhý objekt sexuální touhy. Ze žárlivosti a obav z prozrazení drží Humbert Lolitu na krátkém vodítku, minimálně o to se snaží. Dovolí jí stýkat se s děvčaty jejího věku, má ale obavy z kluků a je prakticky chorobně podezíravý.
Po roce putování po státech se rozhodne konečně poslat Lo do školy v malém univerzitním městečku Beardsley. Lolita se špatně učí, v mnoha ohledech je zvláštním způsobem neprůbojná, jakoby nevěděla, kam vlastně jde. Nedokáže vyhrát jediný tenisový zápas, ačkoli má znatelnou převahu i nad tím nejsilnější soupeřem. Navíc její lidský úpadek se zvětšuje se sumou peněz, které dostává od Humberta za své... ehm... nadstandartní služby tatínkovi. 
Lo a Humbert se často hádají, jejich vztah je jakýkoli, jen je harmonický a Lolitě se časem začne hnusit muž, který se jí plazí u kolen proto, aby, slovy autora, neváhala třímat žezlo jeho života. *drží se za žaludek a lituje,že snídala*. A Humbert se začne právem bát jiného muže v jejím životě a také jejího případného útěku. 
Lolitu sleduje, pátrá po tom, kde byla, dohlíží na všechen její volný čas a dokonce jí brání v některých zájmech, mezi které patří například divadlo. Od svých dětských let, kdy se naši protagonisté potkali, toužila Dolly stát se hvězdou. Chtěla být herečkou, zpěvačkou, tanečnicí... zkrátka někým slavným. Matka ji v tom rozhodně nepodporovala, spíše naopak svou dceru shazovala a považovala za nedostatečně hezkou. Kdyby ji tak aspoň na chvíli mohla vidět očima H.H. ... nicméně sobecký Humbert, který si nedokázal odepřít mladou milenku - teď ale nemyslím nějaký normální milenecký vztah na úrovni dvou lidských bytostí, on tu holčičku prostě jen tak vláčí za sebou kam chce, mohla by chodit do školy celou dobu, mohla by na sobě pracovat a někam se dostat, Humbertovi ale záleží především na jejích schopnostech v posteli, nehledě na to, že se bojí, že by ji ztratil - ji taktéž nedovolí se posunout, něco dokázat, někam se dostat. 
Humbert má strach z doby, kdy Lolita přeroste svůj nymfický věk a stane se pouhou slečnou. Mezi jeho představami se objeví dokonce situace, kdy by s touto Lolitou měl další malou Lo, která by v určitém věku opět byla krásnou roztomilou přitažlivou nymfičkou. V tomto okamžiku jsem knihu zaklapla, zapečetila a měla jsem co dělat, abych jí neslepila stránky, na celé dva dny. Copak ji ten chlap vůbec nemiluje? Nemá ji rád prostě jako člověk jiného člověka? Copak v ní vidí jen tu malou nymfičku? Ale spletla jsem se. :-) Ale k tomu opět později.
Po obrovské hádce mezi Humbertem a Lolou Lola uteče, Humbert ji pronásleduje a objeví ji v telefonní budce. Chtěla by zničeho nic na další cestu po USA. A Humbert jako poslušný pejsek nastartuje auto. Tentokrát ale nejsou sami. Neustále je pronásleduje tentýž muž v červeném kabrioletu. Nakonec začne střídat  auta, Humbert je ale dostatečně pozorný a má ho neustále na očích. Má dojem, že je to detektiv, opak je ale pravdou. Lolita spoustu let vnitřně nehnila nadarmo a opět slovy autora "nakonec udělá čest svému IQ". 
Jednoho dne již patnáctiletá Lo zmizí Humbertovi ze života s mužem, se kterým byla domluvená, který o jejich vztahu věděl vše, a který to vše pochopitelně věděl od Lolity. Humbert pátrá po jejím novém únosci. Při marném pokusu zjistit jeho jméno se dozví, že ji unesl jeho "bratr". Pochopitelně ne pokrevný příbuzný, ale další muž se slabostí pro malé roztomilé nymfičky, mezi kterými Lolita sedí na pozlaceném trůnu. A v ruce třímá žezlo... *pozvrací se*
Quilty Lolitu ze své domu nakonec vyhodí, když se odmítne účastnit "bestiálních orgií", opět cituji.Osmnáctiletá Lolita odchází těhotná na Aljašku se svým novým manželem, nedoslýchavým válečným veteránem Dickem, a obdrží od Humberta horentní sumu peněz. Bez Humbertovy finanční pomoci by manželé  nejspíš zůstali v polorozpadlém domě navždycky, ale láska je láska. Quilty, který Lolitu unesl, nakonec skončí prošpikovaný broky z revolveru Humberta Humberta a Humbert Humbert v chládku.
Nakonec ale Humbert Lolitu opravdu upřímně miluje a miloval, bez ohledu na to, že už dávno není malou nymfičkou. Ale v okamžiku, kdy dává svoje city najevo a definitivně si uvědomuje, že se nepojí jen k chlapeckému nevyspělém tělu a štíhlým údům, je už na jakýkoli normální vztah pozdě...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy