Ghostgirl

Tak tentokrát něco málo o Ghost girl. Smějete se mi, že? Ano, čtu vážně shit, o to nic. Ale ta knížka je moc hezky udělaná! Je taková velká a plastická... Dobře, šest už mi bylo... Zastávám ale názor, že pokud se člověk ve dvaceti chová jako ve čtyřiceti, tak vážně hrozí, že se ve čtyřiceti bude snažit chovat jako ve dvaceti... a víte, co to znamená? Bude k smíchu celý život....

Tentokrát absolutně překopu celý svůj styl. Žádné objektivní články. Nejspíš byste čekali nějaký poetický důvod typu: "Rozhodla jsem se, že se už dále nenechám ovlivňovat jinými názory a budu mluvit jen za sebe," popřípadě nějaké egoistické hnutí typu: "Nikdo nemá lepší názory, než já, tak proč jimi zaplácávat internet..." nebo možná nějakou vlezdo***elskou hlášku typu: "Mí čtenáři mají úroveň a dohledávají si objektivní informace sami, jistě mají rozhled, nikdo jiný než právě takový dokonalý prototyp člověka, který má nos trvale rozedřený od knížky, můj blog s emočlánky, Tokio Hotel fan články, S&M povídkami a anime rádoby recenzemi nenavštěvuje." Ne... prostě se mi nechce nic hledat. Pohrdejte mnou, kamenujte mě... Ale za těch 19 let mi narostlo docela solidní pozadí a postupem času začíná být náročné pohybovat se s ním i po okruhu google, seznam, facebook. Tak jdeme na to...

Ghost girl je prostě knížka pro teenagery, o čemž vypovídá už samotná vizáž knihy. Jak řekla Arisska: "Mají to tak geniálně vymyšlené, že kdyby mi bylo 12, je to moje nejoblíbenější knížka bez ohledu na to, co je uvnitř." Bohužel, pokud vám je víc než 12, nejspíš vás obal zaujme více než příběh.
Charlotte Usher (děti kolem 12ti let určitě pochopí narážky na E.A.Poea, jen tak dál...) je tak trochu neviditelná dívka. Všichni ji přehlíží. Toto je pro mě první bod, který prostě nechápu. Možná proto, že jsem takovou situaci nezažila. Charlotte ale přehlíží všichni, spolužáci, personál školy... Není to v rovině: "Rozmazlený malý fracek touží být všemi obletován a pokud není, má z toho absolutní deprese." Všichni ji opravdu ignorují. Musím se ale přiznat, že si nedovedu představit, jak by k něčemu takovému mělo dojít. Nikde v celé knížce zkrátka není žádný pádný důvod. Možná nemám dostatečnou fantazii nebo je to jakýmkoli z mých dalších četných nedostatků, bohužel mi to přijde ale nelogické a značně patetické. Je to takové usnadnění: všichni Charlotte ignorují (protože prostě proto) => chudinka (to je to podstatné). Tenhle pohled na věc nejspíš svědčí o tom, že jsem podobným knížkám už odrostla... A proč to říkám? - Nejspíš nás takových bude víc.
Charlotte miluje Damena, vymatlaného fotbalistu s hezkou tvářičkou, ze kterého se vyklube skvělý rocker, který vůbec není tak vymatlaný (A mami, co je to klišé?). Damen chodí s Petulou, školní slepicí - roztleskávačkou - anorektičkou. Petula má dvě přihlouplé kamarádky, klasické přicmrndávačky, slepice, roztleskávačky, anorektičky, které se ještě ke všemu obě jmenují stejně křestním jménem (což mě opravdu pobavilo, není krásnější způsob jak říct, že jsou to dvě osoby, na kterých absolutně nesejde a ještě jsou obě úplně stejné) - Wendy. Krom toho všeho má Petula taky mladší sestru Scarlet. Sledujete to? Charlotte - Scarlet. Je to důležité :-). Scarlet je klasická gothic girl. Ráda bych řekla, že je cool, že je hustá, že ji všichni musí milovat, že má svůj styl, že je jiná, než ostatní.... Všichni jsou slepice a barbíny a ona jediná je gothička. Bohužel, dnes už je gothic skupinka místy skoro stejně hrozná a snobská, jako ta barbie skupinka. Buď ukazují nohy v bílých punčochách nebo v černých a ještě roztrhaných... Sukně stejné délky, ale jiné barvy... Vlasy stejné délky, ale jiné barvy... Nehty stejné délky, ale jiné barvy... Zkrátka, gothic styl už není to, co býval. Nehledě na to, že gothic styl je pro pozéry něco jako oáza v poušti.
Sama přemýšlím, proč to ve mně vyvolalo takovýhle dojem, proč jsem tak zaujatá... Odpověď se, myslím, nabízí. Autorka se drží současného moderního stylu a vyžívá se v tom, že u většiny oblečení poctivě popisuje značky. Značkové = dobré. Mám ale dojem, že většina těch "jiných a lepších" lidí na ty značky tolik nekouká. Navíc tolik neřeší barvu make-upu... Nemají cool pokoje polepené plakáty, barové zařízení jako v klubu, tuny CDček... Bohužel tohle Scarlet neminulo... Určitě je lepší, než její sestra Petula. Ale ne o tolik.
Potom je tu  Damen, ten fotbalista... Potřebuje doučování z fyziky a tady mu může pomoct Charlotte. Potřebuje nadšence pro rock a svůj "cool" hudební styl. V tom je mu partnerem Scarlet. Je tu ale malý problém. Charlotte je mrtvá. Udusila se gumovým medvídkem a je v jiném světě - ve světe mrtvých. Nikdo živý ji nemůže vidět, až na Scarlet. Charlotte má ve škole pro mrtvé, kam musí chodit, nové spolužáky. Není ale schopná se oprostit od těch živých, především od Damena. Své mrtvé kamarády začne brzy zanedbávat, nechodí do výuky a netráví s nimi čas. Snaží se jen neustále zapadnout mezi lidi, kteří o ni nikdy nejevili zájem. A to ještě ke všemu v těle Scarlet, se kterou se dohodne na jakémsi vypůjčení těla a střídá se s ní.
Damen má náhle dvě přítelkyně: Charlotte a Scarlet, v jednom obalu. Jedna ho doučuje, jedna s ním běhá po koncertech, jedna je sarkastická, jedna je romantická, obě jsou do něj zamilované... A nakonec na sebe taky začnou žárlit. Ze hry brzy vypadne Petula, Damen ji zkrátka opustí, když se zamiluje do její sestry. Upřímně řečeno mi ten proces připadá docela podezřele krátký, ale asi v tom věku.... A pak už je tu jen spousta žárlení a vnitřního souboje a smiřování se s tím, kdo jsme..... ;-) to už si musíte přečíst sami. Přece knihkupectví takhle nevytuneluju. Nepochybuju, že Ghostgirl představuje 90% tržeb za knihy (s tím, kolik to stojí, bych se ani nedivila :-P)! Můj blog má takovou fanouškovskou základnu, že mám vážné obavy, že bych takového Dobrovského vyloženě položila na lopatky, kdybych prozradila zápletku! A co by pak bylo s mým tlustým pozadím, kdybych se musela valit až k Barvičovi, kam... POZOR.... NEJEDE ŠALINA!

V knížce jsou opravdu hezké momenty, mně se líbí především citáty a krátké úvahy, kterými autorka doplňuje text. Četli jste někdy Zaklínače? Určitě znáte dokonalé úryvky, které jsou v úvodu každé kapitoly. Z takového popisu pověrčivých lidí, kteří se bojí upírů a pomazávají se česnekem, jsem nemohla aspoň týden... Nebo dva ;-) Tohle samozřejmě nemá zdaleka takovou úroveň, přesto je to fajn. Samozřejmě místy trochu trapné... Ale několik opravdu pěkných citátů a komentářů by se našlo.
Potom je tu určitě velké téma, které člověk řeší celý život - smíření se sám se sebou. Je to ale v teenagerské rovině.... Mnozí starší si nejspíš řeknou: "Tohle se mě už dávno netýká..." A ano, TAKHLE už nejspíš ne. Přeneseně se to nejspíš ale týká každého v jakémkoli věku. Ano, je pravda, že za to, aby mě tohle napadlo, nemusím platit hříšné peníze a kupovat si slátaniny v gothic obalech, které nejspíš budu muset někde schovat, aby se mi kolegové v práci, které pozvu na návštěvu, nesmáli. Nehledě na to, že pokud si jich při současných cenách a daních koupím moc, brzy nebudu mít ani na skříň, do které bych to před těmi kolegy schovala.
Co vám jako čtenáři může Ghost girl přinést? Nejspíš se zasmějete, možná se i trochu zamyslíte (spíš míň než víc)... Pokud jste ale už trochu vyzrálejšího věku, nejspíš naznáte, že jste těch pár hodin mohli strávit jinak a užitečněji. Není ale fajn vědět, co dneska čtou ti mladší? :-)

Komentáře

  1. Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších článků :) a nejvtipnějších...samozřejmě jsem se taky musela přesvědčit, jestli mluvíš pravdu, a Ghostgirl jsem si stáhla v pdfku :D Dobrovský na to asi přece jen doplatí...zatím mi z toho vyvstala na mysli jedna zásadní otázka: jak se ta autorka dokáže tak živě vcítit do kůže dvanáctileté holky? Mně už by třeba teď po těch letech nic podobnýho nenapadlo...ale máš pravdu, grafika je hezká, a to i v tom pdfku (no, aspoň ty obrázky...ale plastiku u Dobrovského jsem taky zahlídla) :D

    OdpovědětVymazat
  2. :-) děkuju moc. Co se mě týče, objevila jsem internetové obchody a zjistila, že mi ty knížky přivezou až do baráku :-P Takže Dobrovský může klidně padnout... Jen tak dál se stahováním ;-)
    Jo, autorka má v tomhle docela skill. Podle mě je to fakt dobrá četba pro holky v tomhle věku, co myslíš? :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy