Paulo Coelho: Alef

Obrázek jsem si vypůjčila ze stránky
http://www.art.net/ ,není to můj výtvor
a nemám na něj žádná autorská práva.
Následující krátká ukázka z románu neobsahuje žádný spoiler. Je to takový kulturní poznatek, který mě zaujal. V knize (nakladatelství Argo, rok 2011, první vydání; překlad: Pavla Lidmilová) tento úryvek naleznete na straně 197.

Zatímco připravuje rituál, snažím se v duchu rozpomenout na všechno, co jsem se o roli šamana v dějinách civilizace naučil.

***
V dávných dobách měly kmeny dvě vůdčí postavy. První byl náčelník: nejstatečnější, dostatečně silný, aby porazil jiné muže, kteří s ním soupeřili, dost inteligentní, aby unikl spiknutím v odvěkém boji o moc jenž neprobíhá jen dnes, ale zrodil se v temnotách věků. Jakmile zaujal své postavení, začal odpovídat za ochranu a blahobyt svého lidu v hmotném světě. Během času původně přirozená volba přestala existovat a náčelnická funkce se začala dědit. To byl začátek trvalého držení moci císaři, králi a diktátory. Prvními šamany byly ženy, jež jsou zdrojem života; jelikož je nezaměstnával lov ani rybolov, věnovaly se rozjímání a nakonec pronikly hluboko do posvátných tajemství. Tradice se vždy přenášela na ty nejschopnější, které žily v ústraní, a proto byly většinou panny. Působily v jiné rovině tak, že vyrovnávaly síly světa duchovního se silami světa hmotného.
Postup byl skoro vždy stejný: šamanka určité skupiny se vlivem hudby (obyčejně bicích nástrojů) dostala do transu, pila a podávala lektvary z přírodních zdrojů, její duše vycházela z těla a vstupovala do paralelního světa. Tam potkávala duchy rostlin, zvířat, mrtvých i živých - žijících společně v jediném čase, v tom čemu Yao říká energie ki a a o čem já hovořím jako o Alefu. V tomto jediném bodu nacházela své vůdce, navozovala rovnováhu energií, léčila nemoci, přivolávala déšť, znovu nastolovala mír, luštila symboly a znamení sesílané přírodou, trestala každého, kdo mařil styk kmene s Veškerenstvem. Putování za potravou nutilo v té době kmen ustavičně kočovat, a proto nebylo možné stavět chrámy nebo kultovní oltáře. Existovalo pouze Veškerenstvo, v jehož lůně se kmen pohyboval.
Stejně jako u náčelníků i u šamanů byla funkce znehodnocena. Jelikož zdraví a ochrana závisely na harmonii s lesy, pláněmi a veškerou přírodou, ženy odpovědné za za duchovní styk - duši kmene - získávaly velkou autoritu, obvykle větší nežli náčelníci. V údobí, jež historie nedovede přesně určit (předpokládá se však, že tomu došlo hned po objevu zemědělství a po zániku kočovného způsobu života), se ženského daru zmocnili muži. Nad harmonií převážila síla. Přirozené schopnosti oněch žen se už nebraly v úvahu, důležitá byla jejich moc.
Dalším krokem byl šamanismus - nyní mužský - zorganizovat a dát mu určitou společenskou strukturu. Vznikla první náboženství. Společnost se změnila, její příslušníci už nekočovali, ale úcta a bázeň tváří v tvář náčelníkovi a šamanovi v duších lidí zakořenily natrvalo. Kněží si to uvědomovali a spojili se s náčelníky, aby udržovali lid v poddanství. Tomu, kdo se odvážil vládci postavit, se vyhrožovalo trestem bohů. V určité době začaly ženy znovu vyžadovat roli šamanek, neboť bez nich svět mířil ke konfliktu. Ale vždy, když se o to pokusily, byly okamžitě vykázány do příslušných mezí a zacházelo se s nimi jako s kacířkami a nevěstkami. Pokud jejich hrozba byla opravdu silná, systém je neváhal trestat upálením, ukamenováním nebo v mírnějších případech vyhnáním. V dějinách civilizace se nedochovaly stopy po ženských náboženstvích; víme jen, že nejstarší magické předměty objevené archeology představují bohyně. 
Ale to vše zmizelo v písčinách času. Stejně tak magická moc používaná výlučně pro pozemské cíle nakonec ochabla a rozplynula se. Zbyl jen strach z božích trestů. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy