LINE na festivalu Hudba z FEKTu

Line na Stagi :)
Spěchám, abych sdělila bezprostřední dojmy z koncertu LINE a UTKO band, zatímco festival Hudba z FEKTu ještě klidně probíhá přibližně 10 km ode mě pod Palackého vrchem v Brně.
LINE jsou u mě jako obvykle na prvním místě, UTKO band mě zaujali jaksi neplánovaně, takže je do svého reportu také zapojím.
Pozn.: FEKT je Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, jedna z největších fakult VUT. ÚTKO je Ústav telekomunikací na FEKTu.

Celý zážitek začal ve chvíli, kdy jsem v 6:50 při východu slunce přicházela do školy podél rozestavěného stage a obdivovala jsem jej s myšlenkou, že tentokrát si LINE užijí luxus a pořádný prostor. Prostředí bylo skvělé. S úsměvem jsem se vydala hledat učebnu a bylo mi jasné, že dnes se ve škole nenaučím nic.
Ve 12 se na FEKTu zjevili LINE připravení hrát. Na pódiu nebyly bicí, kapela nebyla nazvučená, zkoušku
zatím neměli... Již ve 13 začali hrát :)

David John Lloyd
Asi poprvé vystoupili před ajťáckým publikem. Jak už to tak bývá, ajťáci je pozorovali z dálky, z bezpečí, možná zpoza smart phonu či PC? Vsadím se, že půlka publika byla ve skutečnosti schovaná někde poblíž v budově a zvědavě naslouchala, co nám to sem Ostraváci přivezli. Takže pro ajťáky: šup na FB, Twitter, Bandzone... LINE jsou všude, na bandzone mají také nahrávky!
Ke stagi se odvážily jen otrlé fanynky. My totiž dobře víme, co od LINE čekat, tak proč chodit kolem po špičkách, když víme, co chceme :)
Vystoupení bylo slovy bubeníka LINE husté jak med! (Ne, že by se tak snad sám hodnotil! Hodnotím je já a sprostě používám jednu z jeho oblíbených hlášek :) ) Chci-li být trochu zlá, řekla bych, že už první mezeru mezi LINE a ostatními kapelami, které hrály na HzF, bylo vidět v úvodním songu Bird, kdy frontman David John Lloyd zahrál na harmoniku a zazpíval. Necelý metr od něj čekal saxofon. Všestranné umělce máme v Brně velmi rádi!

Honza Vantuch
Originální vlastní tvorba kapely taky hodně vynikla. V neposlední řadě jako jediní ze soutěžních hráli alternativní rock a ne metal. Pro mě i právě proto představovaly kapely LINE a nesoutěžní kapela UTKO band (jazz) highlight a zároveň oddech od těžkého a nepříliš nápaditého metalového ražení akce.
Jen pro formu: nejsem žádný metal-hater, dokonce jsem svá mladší léta strávila po uši (doslova) zabořená do metalových skladeb různých žánrů od viking death metalu po opera metal, ale faktem je, že v každém žánru si musí člověk vybírat a ideální je vybrat si několik kapel různých metalových žánrů, ne poslouchat deset gothic symphonic metalových, z nichž prakticky všechny dobré zní jako Nightwish.
Právě proto, že na HzF jsme si tak docela vybírat nemohli (kapely byly vybrány na základě hlasování, ale zdá se, že dav se neshodne na jedné oblíbené metalové kapele, kterou by mohly doplnit kapely s odlišným repertoárem, ale potřebuje hned 4), čekaly nás čtyři party metalistů, které jen několik hodin po koncertě od sebe nedokážu odlišit.

Tomáš Žatek
LINE nás se spolužačkami velmi rozproudili a skvěle naladili. Možná ten koncert trochu bolel naše hlasivky, ale svaly se přece mají posilovat (hlasivky samozřejmě jsou sval jako každý jiný, akorát ve fitku pro hlasivky to většinou nesmrdí potem, naopak to obvykle voní parfémem a hlavně to hlasitě zní - říká se mu pěvecké oddělení :) ). Přetékajíce elánem, jaly jsme se soutěžit v pivní štafetě. Byly jsme druhé! Když jsme s kolegyní celé rozesmáté 10 minut po pivní štafetě žebraly u cvičícího, aby nás omluvil z laboratoře, že jsme pod vlivem, on nám s tichým smíchem řekl, že si cvičení beztak budeme muset nahradit o dvě hodiny později. Mezi řečí se také zmínil, že on sám cvičení dnes nepovede, protože hraje v UTKO band. Zavětřily jsme!

Věřte nevěřte, jen 2 hodiny po vystoupení LINE jsme seděly na cvičení a poslouchaly o LaTeXu.

Když cvičení skončilo, vydaly jsme se na koncert UTKO band. Čekaly jsme prakticky kohokoli a cokoli. K naší radosti v kapele hraje na housle a zpívá pan profesor, který nás učil Analýzu signálů a soustav, a na basu hraje pan doktor, kterého ze signálů známe také.
Honzík Bijota
Pánové byli skvělí. S nadhledem a šarmem sobě vlastním nás vzali na lehkou prohlídku jejich jazzového světa, po kterém se prochází hrozně zmalované ženy, kterým to, jak jsou zmalované, jejich muži ochotně odpouští, a poletují tam klobouky ze křoví.
Když pan doktor uváděl skladbu One note samba, věnoval ji "dvěma uříceným a rudým studentkám ve velmi dobré náladě, které se dnes pokusily jej přimět, aby je omluvil ze cvičení, protože právě získaly druhé místo v pivní štafetě, hahahahahahahaha".
Na závěrečný song jsme se my, studenti bakalářského oboru Teleinformatika garantovaným právě UTKO, zvedli a tančili. Kamarád na mě volá: "S tímhle už máme tu bakalářku jistou, ne?"

Tolik a ještě víc byla pro mě dnešní Hudba z FEKTu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy