Thoughts

Dny, kdy člověk musí pracovat, jsou tak podnětné na myšlenky! Pořád mě něco napadá a ne a ne to přestat. Pocítil to zejména Twitter, možná taky last.fmko. Živým lidem se ovšem vyhýbám, protože zatímco Twitteru se člověk věnuje 5 minut a pak ho zahodí, živí lidé si zaslouží mnohem více pozornosti, kterou jim bohužel nemohu dát.

Proč je tu ten obrázek? Proto, že na něm Gwen vypadá jak pohádková postava a je úplně kouzelná. Přemýšlela jsem, proč je mi tak hrozně sympatická, tak jsem si vygooglila její MBTI a je to jasné - proto, že je ENFP :) To je typ, se kterým se velmi dobře doplňuji a je mi s nimi stále jak na dovolené. Na rozdíl ode mě nejsou hrotiči (J x P) a dokážou mnohem lépe vnímat svět okolo, zatímco já mám tendence na něj poněkud zapomínat, vnímat jen vnitřek a dosazovat si za realitu to, co chci (E x I).

Extraverze/Introverze se zdá být ze všech MBTI kategorií nejméně jasná. Není možné dát pouze na to, jak rád a jak často člověk mluví. Extroverti vnímají dobře své okolí a to zejména v extrémních situacích. Krásně to ilustruje situace, kdy kamarád (ENFP) měl koncert s kapelou, a zároveň dokázal perfektně vnímat publikum. Věděl přesně, kdo nejvíce fandí, a kdo si jich nejvíce všímá. Introvertní přístup v krizových situacích je obvykle takový, že vnímají omezený počet lidí, se kterými "počítají", a zbytek jakoby pro ně neexistoval.
S Káťou jsme vedly velkolepou debatu o tom, že extroverti žijí v tomto světě a pokud jsou ambiciózní, mají tendence snažit se získat velkou moc. Příkladem je lord Voldemort a spousta takových klasických záporáků, třeba Vilgefortz ze zaklínače. Introverti se také mohou snažit získat moc a mohou pomáhat světu, princip je ale trošku jiný - pomáhají tomu kusu světa, který přijali za svůj. Typickou ukázkou je Captain America nebo Jean Gray.
Extroverti mohou v určitých životních etapách být velmi uzavření a žít ve vlastním světě, ve kterém jsou ale velmi společenští.
V reálném životě rádi mluví, ale také velmi dobře vnímají své okolí, jsou tak zaměřeni.
Introverti vnímají obvykle jednu osobu nebo menší skupinku lidí, u ostatních už je patrný rozdíl. Jsou dobří posluchači, ale stává se, že když druhý otevře téma, které se jich velmi osobně dotýká, tak úplně spadnou sami do sebe a do svého světa a nedokážou dočasně dále vnímat, ale stáhnou se do sebe a řeší svůj problém. To může působit dost egoisticky, jako nezájem. Ale není to tak.

Dnes byl nádherný den, krásné počasí. A proto mi způsobilo úplný šok, když mi máma pohřebním hlasem oznámila: "Zítra bude ledovka." V tu chvíli jsem se chtěla zvednout a vypnout jí tu blbou televizi, kde stále dávají zprávy plné katastrof a negativ. Dnes je dnes, ne zítra. A pokud Michael Schuemacher má zemřít, rozhodně ho nezachrání, když se v tom budou vrtat lidé po celém světě.

Snad se máte dobře :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy