Těžký život?

Na popud Lady K. jsem se rozhodla napsat článek o tématu, které snad někdy tížilo každého z nás: Dobře známe ty životní situace, kdy vidíme, že někdo se má zle a jiný velice dobře. Hned za zády nešťastného je někdo, kdo se mu směje. Hned za zády úspěšného je závistivec. Tohle jsou modely, které kolem sebe vidíme a vedou nás k depresi z toho, jaký svět je a přivádí nás na myšlenku, zda-li je fér.
Můj názor na tuto tematiku je v zásadě ten, že je nezbytné vidět věci v dlouhodobém měřítku, protože každý se má špatně a dobře v jinou dobu, jindy trpí úzkostmi, nemocemi, nepochopením, nepřijetím, nedoceněním, nedostatečným prostorem pro seberealizaci či dokonce opuštěním a izolací.

Když se krátce a relativně stručně obrátím na archetypy - nejspíš ani nezmíním všechny, třeba dodatečně - vyjde z toho toto:

Zeus má snadný start. V mládí je obletovaný ženami, úspěšný, dominantní, rozhodný a oblíbený. Každý si k němu chodí pro radu a čeká na jeho souhlas. Právě proto jej nikdy nenapadne, že by mohl někde dělat chybu. Neobrací se k sobě a nereflektuje a výsledkem bývá těžká nemoc ve vyšším věku, která jej nutí se zamyslet nad sebou. Proč už na něj manželka není tak milá? Proč, pokud ji opustil, v žádném dalším vztahu nemůže najít to, co hledá, ačkoli ženy, které si vybírá, na první pohled splňují jeho kritéria? Zeus se neobrací dovnitř, ale extrovertně hledá nové podněty ve vnějším světě a ne a ne najít klid.

Archetypy Héfaista a Háda mají velmi těžké dospívání, protože jsou introvertní, nepochopení a nemívají lesk, slávu a autoritu Dia. Lidé nechápou hodnotu jejich vlastností, nejsou součástí pracovního procesu a smrti a hloubání o životě se ještě ani nesnažili přijít na kloub. Tyto archetypy jsou s pokročilejším věkem oceňovány více a více. Ale v raném věku je to chabá útěcha, že když si člověk ještě 10 let počká, možná jej i někdo ocení.

Původně jsem ale chtěla mluvit o ženách, tak o nich trochu promluvím. Persefona má relativně spokojený život až do doby, kdy narazí na Háda. A je jisté, že na něj narazí, ať už je to táta, bratr nebo partner. To je největší šok, který ji změní z bezstarostné šťastné dívky v úplně jinou ženu. Persefona se za cenu velké bolesti stává vynikající rádkyní a nesmírně chápavým člověkem. Její schopnost brát člověka přesně takového, jaký je, nesnažit se jej měnit a snažit se mu porozumět, je jedinečná mezi archetypy. Pokud Hádova partnerka dokáže tohoto dosáhnout, potom je to velice velice šťastný muž.

A Héra? Héra je nešťastná, dokud nemá partnera, velice se na něj těší a uvědomuje si, že naplní celý její život. Když jej najde, často zahodí všechno, co má, pro něj. A potom? Partnerovo chování k ní se změní, protože pochopil, že je úspěšným lovcem, a ztrácí chuť bojovat o ni. Ona je bezpodmínečně věrná a vůbec neuvažuje o tom, že by partnera změnila, pouze se jej za každou cenu snaží změnit. Je nepříjemná, zlá, stále mu něco vyčítá a je neúnosně žárlivá, protože ví dobře, že je ohrožena. Héřinou největší výzvou je nalézt svou vlastní hodnotu, posílit v sobě další archetypy a vytvořit si svou vlastní zcela nezávislou identitu. Nejtěžším obdobím života Héry je střední věk, kdy ji Zeus často opustí.

To by pro dnešek stačilo, pokračování příště :)

Komentáře

  1. Super článek! Hezky jsi to stručně vystihla. Pro některý archetypy to může znít docela krutě, ale nesmíme zapomínat, že když ty schémata pochopíme, budeme schopní se od nich víc odpoutat a jít si vlastní cestou. Těším se na pokračování!

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc :) Máš úplnou pravdu, zkoumáme je, abychom se mohli osvobodit :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy