Moji oblíbenci

Dnes bych ráda začala citací mého dobrého kamaráda a spolužáka Honzíka, který je INFP podle MBTI. Já jsem INFJ, což je docela blízko. Zrovna jsem se mu v čtvrtek svěřovala s tím, jak mi občas něco leze na nervy, ale nic neřeknu, protože je evidentní, že s tím nejde nic udělat. A Honzík to okomentoval takto: "To znám. Člověk se tváří klidně, ale v hlavě mu bliká velký červený kosočtverec."

Já chci ale mluvit úplně o něčem jiném :D Takže! Jak víte - a jak už ví i polovina mých spolužáků z výšky - jsem nadšenec do archetypů, a tak o nich často čtu nebo zjišťuju informace. Zjistila jsem, že velice často čtu o třech mužských archetypech: o Hádovi, Hermovi a Poseidonovi. Všechno jsou to odmítnutí bohové naší generace a podle toho taky vypadá to, co se o nich píše.

Opakovaně jsem zkoumala přednášky od Milana Calábka a zrovna ten mluví prakticky o každém Bohovi v tom nejhorším světle. Vzpomněla jsem si jak mi uprostřed brainstormingu ( = činnost, při které se nahlas říkají dílčí myšlenky, které obvykle nejsou těmi, ke kterým se ve finále dospěje) kamarádka kdysi říkala, že jí mužské archetypy přijdou děsivé a skoro jí přijde, že smyslem jejich existence je dát nějaké ženě lekci. Samozřejmě jsem se zamyslela proč, protože znám muže s těmito archetypy a žádný z nich není tak příšerný, jak Calábek popisuje, spíše naopak. On o nich tak hrozně mluví proto, aby v nich návštěvníci jeho přednášek poznali své známé a blízké. Obvykle tam nikdo nepřijde proto, že má spokojený a naplněný život bez žádného velkého problému, takže posluchačům ukazuje ty špatné stránky. Snaží se zdůraznit, že prací na sobě se můžeme obrátit ke světlým stránkách našich vnitřních archetypů nebo i k jiným archetypům, které nám mohou s našimi potížemi pomoci. Primárně ale předpokládá, že lidé od přírody ztělesňují ty negativní stránky.

Velkým protipólem Calábkova negativního pojetí archetypů je pojetí od Agapi Stassinopoulos. Z četby její knihy Zamilovaní Bohyně a Bohové jsem měla pocit, že prakticky každý muž je princ na bílém koni. Ale mezi řádky prosakují ty ne až tak pěkné věci.

Velkému zkoumání jsem podrobila Herma, který je mým mytologickým partnerem. Hermés je obvykle partnerem Hestie a v nadvědomí potom archetypem Sofie. Agapi jej popisuje jako vášnivého muže, spontánního a veselého a jen tak mimochodem říká, že potřebuje jistou nezávislost v manželství a není tak docela spolehlivý. Musím říct, že bych tyto detaily klidně přehlédla. Šťavnatě je ovšem doplnil Calábek. Hermés je podle něj ženatý jen na papíře, ve skutečnosti má paralelně se svou rodinou a partnerkou ještě síť žen, bývalých i současných, a můžou to klidně být i kamarádky jeho ženy. Jeho nespolehlivost nafoukl takto: "Hermés může vydržet jen se ženou, která nemá žádná nerealistická očekávání. On totiž nedostojí ani těm reálným." Celkově z toho Hermés vychází jako nechutný proutník, který si může podat ruku s Diem, ale ještě k tomu není nikdy doma.

O Hádovi vůbec nemluvím. Calábek ho popisuje jako psychopata, který partnerku týrá a sobě neumí pomoct. Doporučuje Persefonám, aby před ním braly nohy na ramena. Hádes podle něj nenávidí život, po partnerce okamžitě vyžaduje, aby s ním měla rodinu a naprosto se mu oddala a přitom nenabízí nic než temnotu. Může tyranizovat ne jen ji, ale i další členy rodiny. Jí se pak nemusí vůbec věnovat.

No a nakonec Poseidon - ten je podle Calábka věčně bez peněz, cholerický, jeho děti jsou obludy podobně jako v mýtu, partnerku nutí k sexu i proti její vůli, je naprosto nepředvídatelný a nezvladatelný a k tomu je taky záletný manžel, přitom ale žárlivý na svou partnerku. Agapi ho ale popisuje jako geniálního psychoterapeuta. Calábek v něm vidí nejspíš gamblera.

No zkrátka vyberte si dámy.

Já jako Jčko občas něco přečtu nebo poslechnu a pak naběhnu na přítele a vyslýchám ho, jestli ho někdy něco z toho napadlo, a jestli ano, tak si musíme velmi vážně promluvit. Po večerech na ebayi pak hledám detektor lži. Co vy na to? :D Jak se stavíte k temným stránkám archetypů?

Na závěr chci doporučit tuto stránku: http://jirik.tk.sweb.cz/bobove/ Zde můžete přijít ještě k dalším informacích z pohledu Apolóna. Jinak Calábek je zejména Hermés a Agapi má hodně z Persefoné :)

PS: sarcasm tag nebyl zahrnut, tak prosím věnujte zvýšenou pozornost tomu, abyste moje vtípky nezaměnili za realitu.

Komentáře

  1. Ty jo, nikdy mi nedošlo, v čem se Calábek a Agapi tolik liší. Ale je pravda, že když jsem ze začátku Calábka poslouchala, říkala jsem si: "Jé, tenhle archetyp vypadá zajímavě..." a postupně "...aha, tak ne, ten je hroznej!" :D.
    Člověk by měl na všechny archetypy nahlížet jako na rovnocenný, ale je to hrozně těžký. Každýmu archetypu asi přijdou některý úžasný a některý už míň. Ale je zajímavý, že ani u jednoho z archetypů, který jsi zmínila, problém s negativním vztahem nemám, když už, tak z těch mužských spíš u Apolona a Dia.

    OdpovědětVymazat
  2. Nápodobně :D Asi se taky musí dodat, že zdaleka ne každý je čistý archetyp, a každý ztělesňuje jiné vlastnosti. Myslím, že jsi to řekla moc hezky s tím, jak jiné archetypy přijdou určitému člověku s výrazným nějakým archetypem :) Myslím, že na tom jsou postavené ty božské páry - v podstatě je "hrozný" každý, ale je někdo, kdo ho dokáže zvládnout, zatímco jiný radši vyklidí pole.
    někdy to není špatné, když Diové někoho nevidí, co ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy