Archetypální zmatek

Tento článek bude o mně a napadl mě na vodě, proto tu máte mou fotku na vodě!

Když jsem se poprvé setkala s archetypy, měla jsem řádný zmatek. Za prvé jsem nevěděla, který archetyp vůbec jsem, ačkoli moje okolí to vědělo zcela přesně, a za druhé ani teď nevím, jak se zatraceně mám posunout k archetypům nadvědomí, když je ani neznám :D Každopádně bych ráda povykládala o svém archetypálním zmatku, který probíhá už více jak rok, a včera někde v peřejích na řece Jihlavě jsem se mu sama musela srdečně smát.

Když jsem se poprvé řádně zanalyzovala, poznala jsem se v mnoha ohledech v archetypu Persefoné, kamarádka ve mně nejvíce viděla Hestii a spolužáci a kolegové Athénu. Tak co si vybrat?

Moje první volba byla Persefoné. Bylo to skvělé - věděla jsem, kdo jsem!. Ovšem jen dokud jsem si neuvědomila, že najednou absolutně nevím, co chci, žiji v imaginárním světě, kde se nechci k ničemu vázat a v ničem se angažovat, protože stále čekám na něco lepšího, co přijde v budoucnu, ať už jde o školu, práci, partnera, vztahy s rodiči, přátele... Kde je ten zachránce, který jim všem řekne, co mají dělat, abych si já mohla žít v klidu a nic mě netrápilo? Taky se ten zatracený archetyp pojí s melancholií a naivitou. Někdo jen naznačí, že o nějaké situaci, do které jsem se dostala, ví více, než já, a umí ji lépe řešit, už mu visím na rtech a čekám, že mi řekne, co mám dělat. Nemusím snad ani říkat jaké typy lidí tento přístup přitahuje. Ale pokud byste chtěli seznam lidí, kteří rádi ovládají druhé a je dobré se jim vyhnout, napište mi :D
Pomyslně jsem si umyla ruce a tomuto archetypu jsem zavřela dveře. Jsem určitě Hestia! Bohužel Hestia, ačkoli je v mnoha ohledech úžasná, není zrovna bohyní, který by si uměla poradit s vnějším světem. Já mám ale vnější svět ráda, pohybuji se v něm proto, že se v něm pohybovat chci, dává mi spoustu podnětů a nemyslím, že by bez něj byl můj vnitřní svět tak bohatý a dynamický, jako je. Jak si ale poradit? Hestia není nejlepší ve vyjadřování, má proto Herma. A tak jsem narazila na lidi, kteří docela rádi mluvili za mě. Nejprve to bylo skvělé, když někdo říkal to, co jsem sama říct neuměla, například: "Tohle nedělej, vadí mi to." Popřípadě: "Ve skutečnosti si myslím..." Ale než jsem se naděla, dostala jsem se zakrátko do situací, kdy za mě ten druhý člověk říkal docela něco jiného, než jsem chtěla, ovšem problém s vyjadřováním nezmizel. Jak ho teď přimět, aby toho nechal? A jak těm lidem vysvětlit, že si nemyslím ani tohle? To je zas archetyp!
Obrátila jsem se tedy k Athéně. Je to rovněž archetyp, který míří k osvícení. Je extrovertní, umí se vyjadřovat. Umí se za sebe i postavit. Krom jiného se velice zamlouvá rodičům a vede k vynikajícím výsledkům ve škole a v práci. Athéna je také bohyní, která s rozumem zvládá i rodinu a domácnost. Opravdu skvělé! Ale kde je úskalí? Jednoho dne jsem po škole se svým spolužákem šla na oběd. Mluvili jsme o škole, o práci.... A když jsme se loučili, neobjal mě tak, jako by objal kamarádku, ale podal mi ruku jako svému váženému obchodnímu partnerovi :D Zatracené brnění! Kdyby to byl jen jeden kamarád, zvládla bych to, ale... Nebyl... Všimla jsem si, že jsem pro ostatní jakýsi vzor racionality. Což při hlubší analýze mi přišlo v podstatě směšné. Koho ti lidé zatraceně vidí? To nejsem já! Naštěstí zbývají další čtyři archetypy :D

Člověk obvykle neztělesňuje jen jeden archetyp, má rysy několika archetypů. Růst osobnosti má dva směry: do šířky - integrace nových archetypů, a do výšky - obrácení se k vyšším formám archetypů, které už v sobě máme. Všichni musíme jít vpřed a stále hledat, jak být se sebou spokojenější. Někdy mám z různých autorů knih i článků pocit, že oni už "to mají za sebou". Ale nikdo z nás to za sebou nemá, pravděpodobně ani po smrti ne, ale to už je otázka víry. Jsme v tom všichni. Hodně štěstí u hledání :)

Komentáře

  1. Skvělý článek!! Úplně pravdivý a poučný a zároveň jsem se i zasmála :). Svatá pravda s tím růstem do šířky i výšky. Měla bych na to častěji myslet, taky mám občas tendenci se za Hestii schovávat ("já přece nemusím mluvit, vždyť jsem Hestia", "vždyť Hermes je bůh komunikace, tak ať se ke mně prokomunikuje" :D). To ztotožňování je asi taky problém Jček.
    Jinak líbí se mi, jaké máš teď plodné blogové období :)!

    OdpovědětVymazat
  2. Když člověk nechce růst dostává pořád drsnější učitele.
    Já bych taky klidně mlčela, ale vždycky se najde někdo, kdo se mnou začne manipulovat a žádná neviditelnost na něj nefunguje. Takže otázka jestli se budu muset sama zachránit ani není na pořadu dne, jen jak z toho ven :D
    Kdybys byla moc pasivní, mohla by sis přitáhnout super aktivního Herma, který by tě unavoval. Taky to Káťa někdy popisovala v článku o panenských bohyních, že ta závislost na něm není dobrá. Partner je opora, ale problémy si musíme vyřešit sami. Je to pěkně otravné :D
    Ha, můžeš se taky přidat! :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy