Přednášky na neškolní témata

Petr Velechovský, přednášející
Skoro si říkám, že by na tenhle příspěvek mohla přibýt nová kategorie Duchovno, ale musím říct, že mám trochu strach, s čím je obecně taková nálepka spojena. Uvidím do budoucna, dnes to zůstane pod Psychologií.
Nedávno jsem se zúčastnila dvouvíkendového semináře od firmy Modrá Alfa, jejich základního semináře. Oslovilo mě zejména to, že ačkoli jsem od léta 2013 už přečetla velké množství knih na většinu témat, o kterých byla řeč na seminářích, zjistila jsem docela zajímavé nové věci, o kterých jsem v podstatě netušila. Týkaly se zejména rodičovství. Uvědomila jsem si docela zásadní rozdíl mezi čtením knihy a mezi živými chodícími příklady různých životních postojů a různých životních zkušeností.
Mohlo by se zdát, že jediným důležitým člověkem je přednášející. Je velice důležitý, protože se stává jistou autoritou a částečně moderátorem. Je to ten, kdo určuje, co se teď bude dělat. Je to ten, kdo řekne: "Nekecejte!" A samozřejmě ten, kdo představuje své vlastní poznatky a z nich vyplývající myšlenkovou konstrukci. Člověk bez vlastního uceleného názoru těžko může argumentovat a odpovídat na šťouravé otázky.
Přednášející je obvykle člověk, který už mnoho problémů se sebou a s okolím vyřešil a nachází se v bodě, který bychom nazvali "někde jinde". Říkalo se to tak u bohatých, že "jsou jinde" nebo "jsou za vodou". Je to inspirativní a mnoho lidí napadne, že takhle vyrovnaní by chtěli být také. Ovšem abychom takovou cestu nastoupili, potřebujeme poznat sebe v daném okamžiku.
Psychologové obecně doporučují podpůrné skupiny proto, že si účastníci v nich uvědomí, že nejsou jediní, kdo mají problémy. Už proto jsou dobří ostatní účastníci. Většina z nich jsou normální lidé, které bychom mohli potkat na obědě v jídelně poblíž kancelářského komplexu nebo v samoobsluze, mohli by být našimi sousedy nebo známými, ale jsou to lidé, kteří mají problém v nějaké oblasti života, o které nepovídají na potkání. Nerozumí chování a chorobám svých dětí nebo blízkých obecně, jejich partner je přesně jako jejich rodič, mají nevysvětlitelné zdravotní potíže, nezvládají některý svůj vztah a mnoho dalších. Velká síla je v té skupině lidí. Kdo je nám sympatický? Kdo ne? Proč? Co máme společného? Je to spousta zrcadel.
Od psychologů (z knih) znám také další přínos těchto skupin: lidé tam přišli proto, aby se cvičili a zlepšovali. Pokud budete na nich chtít cvičit různé nové přístupy, které si v životě chcete osvojit, budou vás v tom podporovat. Nebudou reagovat hněvem a odmítáním, jako by se mohlo stát u vašich blízkých. Pokud se potřebujete na nějakou konfrontaci připravit, není lepšího místa.
Určitě je to možné taky s přáteli. Ovšem pokud máte pouze jednoho blízkého přítele, který zrovna nemá čas, řešením nebude mu vynadat. Pokud jich máte více, je zase dost nepravděpodobné, že byste jich zastihli více naráz, takže skupina z toho beztak nebude. Zkuste ze svých přátel ve věku kolem dvaceti dvou sestavit stabilní basketbalový tým. Vsadím se, že se vám to nepovede. Kdybyste ale začali chodit do školního týmu, lidi se vždycky najdou. Tohle je podobné.
Nakonec přidávám video z přednášky, která mě zaujala. Přednášející je Katie Hendricksová, kterou můžete znát z knihy Zamilovaní bohové a bohyně od Agapi Stassinopoulos. Figuruje tam v posledním příběhu a její nejvýraznější ženský archetyp je podle Agapi Démétér :)
http://www.hendricks.com/
Pokud se vám tak jako mně někdy stalo, že jste úplně ztratili ponětí o tom, který bůh je vlastně který, když vy máte nějaký rys od každého, není vůbec špatné vidět živého člověka, který tento archetyp ztělesňuje. Dojde vám, že takhle vy se vůbec nechováte nebo naopak že k tomuto máte doopravdy blízko. Není špatné se zeptat přátel, koho jim připomínáte tím, jak působíte, ale pokud neuslyšíte to, co jste chtěli, nezapomeňte, že jste se ptali vy. A pokud jste Nka a rádi si zakládáte na tom, že jste originál a nikomu se nepodobáte, potom doporučuju nebránit se přirovnání, protože je to důležité pro sebepoznání, a nezapomínat, že nikdy není všechno stejné.
Cha, to je dlouhý text, co?? :D 

Komentáře

  1. Kdybych na semináři nebyla, Tvůj článek by mě určitě k návštěvě nějakého inspiroval :). Zcela souhlasím se všemi klady. A pozorování účastníků je fakt zajímavé - přijde mi až zvláštní, kolik z nich člověku nadlouho zůstane v paměti.
    Jo, a musela jsem se skoro smát, když jsem viděla tu přednášející Deméter - další krátkovlasá zástupkyně svého archetypu :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, dlouhé vlasy překáží u péče o dítě beztak :D

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy