It"s all a state of mind

Nedávno jsem dočetla další skvělou a velice stručnou a krátkou knihu s názvem Anthony de Mello, Cesta k lásce. Anthony de Mello je kazatel a autorem knihy je někdo jiný. Tato kniha obsahuje zhuštěné myšlenky, které skutečně mají moc zlepšovat nám život. Mnozí z nás vůbec neví, co udělat proto, aby byli šťastní a to i pokud si žijí relativně dobře a netrápí je zdravotní a psychické potíže. 
Pokud jste pojali podezření, že jde o něco manipulativního, nebojte se. Pokud bych měla některé myšlenky, které utkvěly mně, citovat, byly by to tyto: 

Nikdo a nic nás nemůže udělat šťastnými. Naše štěstí nepochází z vnějšku, ale zevnitř. 

Kdykoli vidíme člověka nebo věc opakovaně, měli bychom se na ně dívat, jakobychom je viděli poprvé. Protože každý člověk a každá věc se mění od doby, co jsme je naposled viděli. 

Co říkají druzí o nás vypovídá více o nich než o nás. My nejsme ani dobří ani špatní. Jsme kdo jsme.

Pokud na někoho/něco reagujeme přehnaně emocionálně, je to náš problém, který musíme řešit. Je evidentní, že jiní lidé reagují na onoho člověka/věc jinak, takže příčina není v onom člověku/věci, ale v nás. Kde se to v nás bere?

Každá kapitola se týká určitého tématu, bezpochyby aktuálního a reálného pro nás všechny, Pokud máte odpoledne pár minut a čas skočit do knihkupectví, snad si tu knihu ani nemusíte koupit. Stačí přečíst kapitolku ( cca 3 strany ) a sami uvidíte, jestli je to pro vás nebo ne.

Dodala bych ještě krátký postřeh, který mě zaujal v knize Hranice, o které jsem psala nedávno:

Když nás přepadají negativní emoce, začneme o nich přemýšlet a vzápětí objevíme jejich příčinu, většina lidí se snaží s tím poznáním vyrovnat o samotě - čtením knih, třeba bible. Psychologové, kteří tuto knihu napsali, pracují na klinice, a jejich postřeh je takový, že stav a pocity onoho človka se zlepší teprve v okamžiku, kdy se otevře skupině a svěří se. 
Pokud jste objevili svého kostlivce ve skříni, snažíte se ho zase zavřít zpátky nebo na něj sami smutně koukáte, věříte, že tímto s vámi vaši blízcí definitivně skončili, a není vám líp ať děláte cokoli, můžete zvážit jako další krok to, že se otevřete svým blízkým nebo terapeutické skupině. Možná věříte tomu, že jen vy máte problém. Proč by ale psychologie jinak měla miliardy studentů po celém světě, každý druhý v USA vlastního terapeuta, proč by existovaly spousty center, akcí a kempů, tisíce knih?  

Na závěr přidávám skladbu od Within temptation z alba Silent Force. Proč zrovna tuhle, to určitě sami pochopíte :)

Komentáře

  1. Ta knížka mi trochu připomíná jednu taky krátkou a jednoduchou, kterou jsem nedávno četla - Žádná setkání nejsou náhodná od Kaye Pollaka (není jen o setkáních).
    Ta poslední myšlenka je určitě pravdivá, vždycky mi pomůže, když se někomu svěřím. Na druhou stranu bych to ale nebrala tak absolutně, podle mě to není jediná cesta - hlavní je si ten problém formulovat, a to člověk může i sám pro sebe. Ale určitě není na škodu, že psychologové propagují svěřování :).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy