Zranění síly a kontroly

K napsání tohoto příspěvku mě inspirovalo množství knih, které cituji, a konkrétní Ženské setkání v Centru Mandala, kde o kontrole byla řeč, zejména o tom, jak s ní pracovat. Protože je to i pro mě ožehavé téma, sama se těším na nové poznatky, které ze mě během psaní vypadnou. Ještě více se těším na zpětnou vazbu a co napadne další lidi :)

Jako doplňkovou hudbu postuji jednu z novinek od Tokio Hotel, která pojednává o tom, jaké potíže má zraněný člověk, když se zamiluje a není si jistý, jestli je schopen se lásce otevřít.

Chtěla jsem napsat obšírnou teorii, ale uvědomila jsem si, že už je všechna napsána v [3] - Uzdrav svá vnitřní zranění. Vyjdu tedy z kratších a vlastních úvah. Inspirovalo mě, že Lise Bourbeau [3] nazývá Křivdu a Zradu zraněními síly a kontroly. Hledala jsem svoje vlastní věty, které by vhodně popsaly postoj lidí takto zraněných.

Na kontrole a síle podle [3] staví člověk, který původně utrpěl zranění z Odmítnutí či Opuštění. Tato zranění mají docela jednoduché uvozovací věty (podle mě! každý má jistě vlastní :))
Odmítnutí - "Prosím, neodmítej mě, přijmi mě takového, jaký jsem."
Opuštění - "Prosím, neopouštěj mě, potřebuji Tě, sám to nezvládnu."

Lidé se zraněním z Odmítnutí často mají velice bohatý vlastní svět, kam utíkají od toho reálného. Ten reálný tím vlastně odmítají. Jak ale rozlišit, kdy člověk má prostě dobrou představivost a ze svého vnitřního světa čerpá sílu? Pokud člověk utíká i tehdy, když by neměl, ukáže to tělo. Toto moudro platí pro všechna zranění.

Snad každý z nás, je-li zraněn, vyvine si tzv. copingovou strategii, aby se s tím dokázal vyrovnat. Jednou z nich je onen únik do fantazie. Další strategie, která vede ke specifické transformaci těla, je stát se dokonalým. Toto zranění se jmenuje Křivda a jeho uvozovací věta by mohla být - "Jsem dokonalý, nemáš už žádný důvod mě odmítat!". Aby však člověk mohl být dokonalý, musí vyvíjet velké úsilí k potlačování všech svých "nevhodných" stránek. O to, co člověk být nesmí, roste jeho stín [2].

Bohužel dokonalost není snadné definovat. Každý ji má nastavenou jinak. Chce-li člověk být dokonalý, dostane se snadno do pasti toho, že když konečně dosáhne to, co si předsevzal, s dokonalým výsledkem, a pohlédne na druhé, najednou uvidí, že oni jsou zase lepší v něčem jiném. Času máme všichni stejně a zatímco člověk s křivdou pracuje na jednom pojetí dokonalosti, existuje riziko, že se ukáže, že má rezervy. Sisyfův kámen padá a padá... až je zase pod kopcem, kde byl původně. Dokonalost je práce, která není nikdy hotová.

Prožíváme-li to, co se nám stalo, jako Opuštění, potom je častá strategie přesvědčovat druhé, že bez nich nemůžeme být. Člověk se vydává za méně schopného, než ostatní, a vyžaduje jejich pomoc. Chce tím zastavit přirozené přibližování a vzdalování ve vztazích. Protože není v pozici síly, tyto situace se v jeho životě opakují - jsou to komplexové situace provázené emoční hyperreakcí [3]. Člověk i obyčejné vzdalování ve vztazích může prožívat nesmírně dramaticky.

Pokud člověk už má té bolesti dost, může se uchýlit k další strategii, která má opět vlastní tělesnou manifestaci. Je to zranění ze Zrady. Jeho uvozovací věta by mohla být "Prosím, neopouštěj mě, potřebuješ mě." Pokud strategie chudáčka není dost silná, je tu strategie siláka. Lidé se zraněním ze Zrady mají tendence druhým ukazovat své ohromné schopnosti a přesvědčovat druhé o nezbytnosti této síly v životě.

Byla jsem svědkem toho, když můj známý, se kterým se rozešla přítelkyně, opakovaně poukazoval na to, jak bez něj teď bude ztracená, protože do té doby mohla v případě potřeby přespat v jeho bytě v centru města a nyní už tu možnost nemá. Smál se tomu, jakoby opravdu věřil tomu, že takový důvod by mohl stačit pro udržení vztahu.

Udržovat pozici kontroly a síly je nesmírně náročné a stresující. Navíc pak naše energie putuje do udržení masky. V případech všech zranění putují do našeho stínu určité vlastnosti.

V případě Odmítnutí jsou to vlastnosti, které člověku umožňují se prosadit, jakási schopnost zavelet a chtít něco jen pro sebe.
V případě Opuštění jsou to vlastnosti jako je samostatnost, schopnost vyřešit skutečně své problémy a být silný.
Obě zranění se vyznačují pasivitou.
V případě Křivdy jsou to vlastnosti, které nevyhovovaly rodině, blízkým, společnosti apod. Obecně je to právě pasivita a projevy slabosti a cokoli, co by mohlo zatěžovat druhé.
V případě Zrady jsou to rovněž projevy slabosti a také problém říci si o pomoc. Obecně tento člověk pěstuje určité síly, a slabosti v tomto směru jsou v jeho stínu.
Obě zranění se vyznačují aktivitou.

Máte vlastní pojetí této problematiky? :)

[1] KAST, Verena. Sny: práce se sny v psychoterapeutické praxi. Praha: Portál, 2013. Spektrum (Portál). ISBN 9788026204879.
[2] FORD, Debbie. Temná stránka hledačů světla. Praha: Knižní klub, 2002. ISBN 8024208245.
[3] BOURBEAU, Lise. Uzdrav svá vnitřní zranění: pět typů zranění, která člověku brání být sám sebou. Bratislava: Eugenika, 2011. ISBN 9788081002267.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ota Pavel: Smrt krásných srnců

Erasmus Experience and Confession

Vztahy a myšlenkové mapy